Tak se jmenuje dvouletý projekt, který realizuje Fórum 50 % z programu Dejme (že)nám šanci, financovaného Norskými fondy. Projekt reaguje na znevýhodnění žen v přístupu k rozhodování a nedostatečné zohledňování jejich potřeb a klade si za cíl systémovou změnu na základě výzkumů, osvěty a práce s klíčovými aktéry. V rámci tohoto projektu se 22.10. 2015 uskutečnila konference Rovné příležitosti žen a mužů na úrovni měst a obcí. Pořadatel konference, Svaz měst a obcí ČR je totiž vedle Sociologického ústavu AV ČR jedním z partnerů zmíněného projektu.
Na úvod konference kromě zástupce pořadatele promluvila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která při apelování na důležitost zavedení kvót argumentovala mimo jiné i tím, že při nízkém zastoupení žen ve vysoké politice jsou političky nuceny se přirovnávat k mužům, jejich silovému vystupování a jednání. Jako z jiné planety zněla slova paní Siri Ellen Sletner, velvyslankyně Norska, země, pro jejíž vládu jsou rovné příležitosti klíčovou otázkou a která nám v tomto ohledu může být vzorem: 40 % kvóty nejen v politice, ale i ve vedení velkých firem, ženy stojí v čele tří ze šesti hlavních politických stran, muži mají nárok na 10 týdenní placenou rodičovskou dovolenou a všechny děti od jednoho roku na místo v předškolním zařízení, které zajišťují obce atd. Zcela jiná je situace u nás, kde pojem gender bývá zesměšňován na všech úrovních, jak řekla náměstkyně ministra vnitra, Jana Vildumetzová. Zároveň ale vyzvedla pozitivní přínos soutěže Půl na půl, v jejímž rámci jsou již osm let pravidelně hodnoceny obce a úřady, které nejlépe splňují požadavky rovných příležitostí pro muže a ženy.
V programovém bloku Prosazování a praktické uplatňování politik rovných příležitostí žen a mužů v ČR a EU hovořila Monika Ladmanová z Generálního ředitelství pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Evropské komise. Lucia Zachariášová, vedoucí Oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, představila Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020. Veronika Šprincová seznámila účastníky a účastnice (těch byla výrazná většina) konference s analýzou zastoupení žen ve vedení měst a obcí, kterou v rámci projektu provedlo Fórum 50 %, a jejíž výsledky lze najít na stránkách této organizace. V zastupitelstvích měst a obcí činí po volbách v roce 2014 podíl žen 27 %, přičemž čím větší město, tím menší podíl žen je v jeho vedení. Nicméně lze konstatovat, že komunální úroveň je jedinou, kde se počet žen zvyšuje, a to jak mezi nominovanými, tak mezi zvolenými. Mírně stoupá i počet primátorek a starostek – v nejmenších obcích se za 20 let dokonce ztrojnásobil.
V rámci projektu Ženy a muži v rovnováze se uskutečnil i výzkum postojů české veřejnosti k působení žen v politice. Výsledky reprezentativního šetření (513 mužů a 555 žen), které proběhlo na podzim loňského roku, představila Marta Vohlídalová ze Sociologického ústavu AV ČR. Většina dotázaných se shodla na tom, že zastoupení žen v politice je nedostatečné, menší shoda panuje v názorech na opatření podporujících vstup žen do politiky. Zatímco téměř polovina žen je pro povinnost rovnoměrného zastoupení na kandidátkách, mezi muži je to jen čtvrtina. Hlavními důvody odmítnutí byl argument, že tzv. zipový zákon je nedemokratický a že u nás není dost schopných žen. Martina Štěpánková, zastupující nepřítomného ministra Dientsbiera, mohla už jen s lítostí konstatovat, že vláda zipový zákon nepřijala, ač je součástí vládní strategie pro rovnost žen a mužů. Stejně jako to, že Česká republika stále ještě nepodepsala Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám.
Druhá část konference byla zaměřena na gender mainstreaming jako příležitost pro rozvoj měst a obcí. Monika McGarrell Klimentová z Institutu plánování a rozvoje hl.m. Prahy zdůraznila důležitost tohoto nástroje pro plánování všech kroků v obci, nutnost přemýšlet, jaký dopad má ta která strategie na tu kterou skupinu obyvatel. Praktická příručka Ženy a muži ve městech a obcích, vydaná Fórem 50 %, osvětluje krok za krokem pojmy i jednotlivé nástroje uplatňování gender mainstreamingu v praxi.
Z příkladů dobré praxe evropských zemí byl kromě řady uvedených zkušeností z komunální politiky v Norsku bezesporu nejzajímavější příklad Vídně, který s velkým entuziasmem přednesla urbanistka Milota Sidorová. Rakouská metropole už léta klade důraz na genderově senzitivní bydlení i veřejný prostor, do jehož plánování zapojuje jednotlivé skupiny občanů: děti, mládež, důchodce, tak aby změny vyhovovaly těm, komu jsou určeny. Ale především se díky dnes už modelovému projektu Frauen-Werk-Stadt, odstartovanému na počátku 90. let, do plánování města a bydlení pustily ženy – architektky. Ostatně každá architektonická soutěž by měla mít genderového experta, jenže kde jsou české architekty? Mezi studujícími architektury tvoří 50 %, ale jen 22 % z nich u profese zůstane. Chybí nám architektky a plánovačky měst a obcí!
Závěr konference shrnula Květa Halanová, předsedkyně pracovní skupiny pro rovné příležitosti Svazu měst a obcí a starostka Jílového u Prahy, obce opakovaně vyznamenané v soutěži Půl na půl. Zdůraznila nutnost brát vážně vládní strategii, stejně jako boj proti stereotypům. A apelovala na města a obce, aby se připojily k Evropské chartě za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích, kterou zatím v ČR podepsaly jen čtyři obce!